Počet návštěv
Celkem: 757670
Říjen: 58878
Dnes: 403
Vstup pro správce
Dnes je 19. 10. 2017, svátek má Michaela a zítra Vendelín
Novinky na webu
Nic nového se neděje
Anketa

Notice: Undefined index: separator in c:\program files\easyphp1-7\www\obec\skripty\anketa\anketa.inc on line 42

Warning: explode(): Empty delimiter. in c:\program files\easyphp1-7\www\obec\skripty\anketa\anketa.inc on line 42

Notice: Undefined index: separator in c:\program files\easyphp1-7\www\obec\skripty\anketa\anketa.inc on line 43

Warning: explode(): Empty delimiter. in c:\program files\easyphp1-7\www\obec\skripty\anketa\anketa.inc on line 43
Půjdete v letošním roce volit?
  (0%)

Počet hlasů: 0

Trocha historie

Vacov byl původně malou zemanskou tvrzí. Jméno má pravděpodobně od majitele jménem Váca nebo Václav. Podle tradice byl Vacov založen 1252. v roce 1513 uvádí se jako vlastník Vacova pan Vilém Přech z Čestic. Vacov se stal středem krajiny, když zde na místě zpustlé tvrze byl postaven kostel a zřízena farní nadace. Vacovskou farnost tvořily všechny vesnice kolem Vacova mimo Žár a Nespice, jež patřily do Bohumilic a celá nynější osada stachovská. V 18.století sem patřila ještě i nynější farnost zdíkovecká.

Vacov, jsa střediskem velké farní osady, měl školu odedávna. Prvním známým učitelem byl Martin Tejnohorský. Roku 1655 vydává svědectví o páteru Janu Jakubovi Bramburskému, faráři čestickém a dobršském, s nímž zmíněný kantor po osadě čestické a dobršské koledou obcházel. Tenkrát si majitel čestického panství Leopold Claretto stěžoval na svého faráře Jana Jakuba Bramburského. Musel to být povedený páter. Byl to rváč, jakému rovného nebylo. Ve Strakonicích byli vyslýcháni svědkové a první, který vypovídal, byl Martin Tejnohorský, kantor vacovský. Kantor s páterem chodili po koledě a při dělení koledy došlo k nedorozumění. Boží pastýř požadoval větší díl koledy pro sebe. Tomu zase nechtěl rozumět kantor a tak páter po něm mrštil zmrazkem. Aby jeho argumenty byly ještě pádnější, dal kantorovi pěstí do nosu, až prý mu krev vystříkla. To však nebyla jediná stížnost Martina Tejnohorského na bohabojného sluhu božího. Syn Tejnohorského přeháněl dobytek přes jakousi mez a to se nelíbilo panu páterovi. Sebral kámen a jak zápis říká "mého syna kamenem v žebro tak udeřil, že jemu z místa toho krev tekla." Výsledkem vyšetřování bylo zjištění, že páter se nechová tak, jak by se duchovní chovat měl, a proto byl přeložen do Vlachovo Březí, odkud roku 1660 odešel do Vodňan. Zmínka o prvním kantoru roku 1665 by svědčila o tom, že vacovská škola již existuje 345 let. Další zprávy o škole a učitelích na vacovské škole přinášejí farní matriky a dopisy učitelů adresované vrchnostenským úřadům, jež jsou uloženy v třeboňském archivu.

V matrice vacovské je zápis, že dcera Rozina Martina Hlavatýho, na ten čas kantora vacovského a Anýžky manželky, byla 22.ledna 1670 okřtěna. Dne 11.listopadu je křtěna další dcera Eva "Martina kantora z Vlkonic" (Vlkonice jsou dnes součástí Vacova). Jako kantor vystupuje ještě roku 1680 Martin kantor z Vlkonic u jiných křtěných dětí. Při zápisu jednoho křtu dne 24.listopadu 1673 bylo původně psáno "dcera Martina Hlavatýho", ale příjmení bylo přeškrtnuto a přepsáno na "Čejky, kantora vacovského". Protože záznamy vznikaly v době, kdy ještě nebylo pevně ustálených příjmení, můžeme vztahovat zprávu na jednu osobu. Martin původně bydlel ve Vacově a později se přestěhoval do sousedních Vlkonic a po chalupě, kde bydlel, ho lidé začali jmenovat Čejka.

V té době se dělo vyučování v domě učitele a nemůžeme se tedy divit, že místo bydliště učitele bylo nestálé. Ve Vacově působil jako kantor také Rudolf Alexisus Trampus. Narodil se r.1677 v Čimelicích, kde byl jeho otec správce panství. Učitelskou dráhu nastoupil v 19 letech. Nejdříve učil ve Střelských Hošticích. Po 17 letech odešel do Vacova, kde působil 14 let a pak do Bohumilic, kde pobyl 16 let.Když kantor Trampus v Bohumilicích uváděl, z čeho musel být živ a jakou měl práci s dětmi ve škole, je nutné se zmínit, jak asi vypadala ku příkladu kantorova práce na vacovské škole v té době. Musíme si předem uvědomit, že školní docházka nebyla povinná. Ze slov učitele o návštěvě školy i o vyučovací náplni, která tehdy na škole byla, si už lehko domyslíme, proč většina našich předků při úředním jednání připojovala k psanému slovu tři křížky místo podpisu. Kantor měl mnohdy ve třídě zapsáno přes 100 dětí. Jaké štěstí, že všechny do školy nechodily. I když tehdejší dítka nebyla ve zlobení tak vynalézavá, přece dovedla zaměstnat kantora při psaní jeho statistik. To byla práce! Musel rozdělit děti na chudé a zámožné a dále je dělil podle docházky do školy. Napsat vysvědčení brkem, to jistě byla piplavá práce. Kantor měl časté potíže s nevyhovující budovou. Vyučovalo se ve třídě, kde také bydlil učitel se svou rodinou. V zimě nebo při onemocnění některého člena učitelovy rodiny se nevyučovalo. V bodově byla často také kuchyňka, komora a světnička pro pomocníka. Děti z přiškolených obcí v zimě, jak už bylo řečeno nechodily do školy. Tu se mnohdy chopil příležitosti vysloužilý voják a začal pokoutně vyučovat. Za každé dítě dostával třeba misku žita. Do školy se začalo chodit po posvícení, to je po sv.Havlu. S půdy byla snesena tabule. Vedle tabule byl stůl pro větší žáky. Menší někdy seděli na zemi nebo na obyčejné lavici. U dveří blíže škopku s pařením pro krávu stála malá tabule pro počty. Na krátké lavici u kamen bylo místo pro "lenochy". Vysloužilý voják-kantor prodával také tabák a tak se stávalo, že soused, který koupil "páček kuřlavého", také si nacpal a zůstal sedět na lavici na "táčkách". U kamen byla plotna, a to byla tehdy novota, která lákala do třídy hospodyně ze vsi. A jak to bylo s těmi brky? Žák přinesl do školy dva husí brky, sedral z nich peří do hrnce za kamny, z jednoho z nich mu pan učitel udělal pero, druhý si nechal pro sebe. Inkoust si nosil každý sám v lahvičce přivázané na knoflíku kabátu nebo vesty. Malí žáčkové chodili s palestrou dva roky do školy. Na palestře byl přilepen lístek s písmenky a kohoutkem. Slabikovat začali žáci až třetím rokem.

Roku 1753 měl již vacovský kantor vyměřen svůj příjem, který je uveden takto :
  1. celkový výnos sobotálesu se stanoví na 273 zl.
  2. louka ve výměře 1 jitro 520 sáhů
  3. zahrada u školy 1 jitro 40 sáhů
  4. za služby kostelnické 8zl. A 36 krejcarů
  5. za službu varhanickou posnopné : 4 mandele žita, 3 mandele ovsa, 3 strychy, 2 mázy žita a 3 věrtele ovsa (v prvé části rozuměj ve slámě a v druhé v zrní)
  6. za kostelnictví 3 mandele žita, 2 strychy žita, 1,5 mandele ovsa a 1 strych a 2 věrtele ovsa

Roku 1832 bylo ve Vacově již zřízeno místo podučitelské. Zprvu prý se vyučovalo v domku čp.4. Roku 1815 postavil patron, tehdejší kníže J.Adolf Schwarzenbergr novou jednopatrovou budovu s jedinou učebnou. Za starostování Matěje Maršálka z Nespic byla zřízena druhá učebna. Tehdy byly k Vacovu přiškoleny obce : Lhota nad Rohanovem, Bošice, Hora Benešova, Nespice a Žár. Roku 1874 byla zřízena třetí, roku 1878 čtvrtá a roku1889 pátá třída. Již v roce 1874 se osamostatňuje Benešova Hora, roku 1901 Lhota nad Rohanovem, roku 1903 Nespice. Roku 1909 byla zřízena jednotřídní expozitura v Čábuzech.

Staré zápisy uvádějí jména některých starých vacovských učitelů:
Jan Vintíř (1735-1780) a po něm jeho syn Ignác (1780-1830), jemuž pomocníkem byl Jan Lískovec a později Jan Vojtč. Pomocníkem na vacovské škole byl také Václav Krnka z Velkého Boru, potomek rodu, z něhož pocházel známý vynálezce pušky ­ opakovačky S.Krnka.

Dne 1.února 1939 byla zřízena ve Vacově měšťanská škola. Roku 1940 bylo započato s výstavbou nové školní budovy, v níž se začalo vyučovat v roce 1944. Stará školní budova byla zbourána v roce 1947.


Přehled o učitelstvu ve vybraných letech. Počet tříd, jména učitelů a v pozdějších letech i rok narození posledním dvojčíslím letopočtu, u učitelů měšťanských škol aprobační skupina (I.odbor: ČDZ, II.odbor: MFChPř, III.odbor: MVvRý, IV.odbor: ČTvN):

Rok 1790-1798 - Panství Přečín
Vacov: 1 tř., Ignác Vintíř

Rok 1882 - Strakonicko
Hora Benešova: 1 tř., Josef Švík
Vacov: 4 tř., Alois Krch, Ladislav Kohout, Jan Schneberger, Antonín Kubeš

Rok 1900 - Strakonicko (soudní okres Volyně)
Hora Benešova: 1 tř., Jan Švík
Vacov: 5 tř., Fr.Vojč, Vil.Schuster, M.Slavík, J.Zdeněk, J.Jindra

Rok 1923 - Strakonicko
Hora Benešova; 2 tř., Fr.Klenka, F.Veselý
Lhota nad Rohanovem: 2 tř., Fr.Čaloun, druhé místo neobsazeno
Nespice: 1 tř., J.Zdeněk
Vacov: 5 tř. .+ expozitura Čábuze, J.Růžička, Ad.Pihera, K.Mikešová, K.Vokroj, St.Šíma + Konrád Brunner (Čábuze)

Rok 1934 - Strakonicko (soudní okres Volyně)
Hora Benešova, 480 obyvatel, 2 tř., J.Jaroš *1905, M.Poschová *1910
Lhota nad Rohanovem, 347 obyvatel, 2 tř., A.Sládek *1905, M.Sládková*1907
Nespice, 335 obyvatel, 1 tř., K.Kadaně *1905
Vacov, 200 obyvatel,5 + 1 tř. + expozitura Čábuze, F.Teplý *1884, B.Kupková *1904, L.Havel *1906, M.Havlová *1904, Ot.Brunner *1906, F.Chaluš *1908, exp.Čábuze: Jiří Dolejší *1911

za okupace ­ Strakonický okres
Měšťanská škola smíšená Vacov, 3+2 tř., F.Koubek *1904 III., L.Havel *1906 III., J.Sládek *1908 I., Bl.Vacková *1913 II., M.Pytlíková *1913 I., F.Klimeš *1912 II., V.Burjan *1913 II
Obecné školy Hora Benešova , 2 tř., Ot.Brunner *1906, J.Nozar *1916
Lhota nad Rohanovem, 2 tř., A.Sládek *1905, F.Kostohryz *1915
Nespice, K.Kadaně *1905
Vacov, 5 + 1 expozitura Čábuze, J.Fiala*1903, M.Neradová*1886, M.Kropáčková*1912, M.Sypalová*1912, T.Ježek*1917, exp.Čábuze: J.Vlček*1907

Od 1.19.1948 se mění názvy škol ­ měšťanská na střední, obecná na národní

1.2.1949 nová územní organizace krajů ­ z bývalého okresu prachatického vznikají okres prachatický a vimperský (připojeno část obcí sušického a strakonického okresu)

1.7.1960 nová územní reorganizace ­ zrušeny malé okresy, vimperský okres přešel z velké části k okresu prachatickému

Do školního roku 1967/1968 zrušeny málotřídní školy:
Benešova Hora, Lhota nad Rohanovem, Nespice

Roku 1967
Úplné devítiletky (ZDŠ s 1.-9.ročníkem).

Vacov:
  • 1.-5.r.(5 tříd), Ludmila Chumová *1921, Ludmila Kůsová *1939, Marie Ottová *1943, Marie Havlová *1904, Jana Egerová *1945
  • 6.-8.r.(8 tříd), Josef Sládek *1908 ČDZ, František Dvořák *1920, Olga Švecová *1939 R, Helena Štěpánková *1937, Marie Puschmanová *1942 MZ, Ladislav Havel *1932 Pd, Helena Petrová *1944 Př, Ladislav Soukup *1931 MFRý, Stanislav Nemejc *1931, Josef Cais *1934 Pp, Anna Machová *1937, Milena Šimková *1946 ČD
Javorník: ZDŠ při státní dětské ozdravovně se všemi ročníky se zmenšeným počtem vyučovacích hodin vyučováno ve třech učebnách třemi učiteli:
Stanislav Kordík *1935 MF, Marie Klímová *1944, Růžena Kordíková *1946 Hv

^ ^ ^ N A H O R U ^ ^ ^ webmaster: blatny.j@seznam.cz
Poslední aktualizace: 23. 03. 2013